neděle 12. července 2015

Splněný sen! One Direction - Vídeň (10. 6. 2015)

Ahoj, po strašně dlouhé době Vás vítám u dalšího článku. Někdy ke konci května jsem si naštípla ruku a měla ji v dlaze a poté v sádře. Pak byl koncert (o kterém je dneska článek) a pak jsem ještě doháněla známky. A začátek prázdnin byla neskutečná vedra, tudíž jsem se válela pořád u bazénu a neměla jsem vůbec pomyšlení na psaní článků. :) Tak doufám, že to pochopíte. :)

****************


zdroj: Google


7.1.2013


Pamatuji si jak jsem otevřela BRAVO a v něm byli One Direction a jejich písnička Kiss You a já si přečetla ten článek a zakoukala se do blonďáka. Měla jsem takový zvláštní, ale krásný pocit u srdce. Hnedka jsem běžela k počítači a vyhledávala asi do týdne jsem o nich věděla vše a od té doby je úplně zbožnuji.
(Tedy už dříve mi je ukázala kamarádka, ale to jsem je nevnímala..)
.
.
.

1. 11. 2014

Koncem října bylo všude po internetu, že mají být One Direction ve Vídni. Byla jsem z toho úplně vykolejená. Ještě jsem chvíli čekala jestli se tam neobjeví náhodou Česko, ale nic.. Byla jsem zklamaná. Ale hnedka jsem se vzpamatovala a řekla si "Ty pako, oni budou od tebe cca 2 hodiny cesty, co tu ještě sedíš?" Hnedka jsem běžela za mamkou, že budou ve Vídni a že vstupenky se prodávají začátkem listopadu. Mamka mi už minulý rok slíbila, že pokud budou někde poblíž, tak na ně půjdu. Prvně to nevypadalo vůbec slibně a 1.11. v 10:00 se měly začít prodávat ty vstupenky a to, že někam pojedu upadalo někam na dno toho nejhlubšího oceánu. A STOJÍ ZA ZMÍNKU, ŽE JSEM SI NA KONCERT ŠETŘILA!!! Pořád jsem prosila, nikdo se mnou nechtěl jet. Pak se nakonec mamka rozhodla a řekla ať je teda objednám, že pojede. Byla jsem šťastná, ale bylo 10:15 a já se bála, že už budou lístky vyprodané :/ .. (Lístky na 1D se strašně rychle vyprodají.) Teta ty lístky objednala a já tomu pořád nevěřila, ale byla jsem štěstím bez sebe.


25. 3. 2015

Celou dobu se zdálo vše úplně v pořádku, já se strašně těšila. Vím, že zbývalo 77 dní do koncertu a byla středa a já si vybarvovala papírek s číslem 77. Všichni si ze mě dělali srandu typu "Aby se ještě do té doby nerozpadli.. Beztak jeden odejde." Přivolali to? Nebo to někdo slyšel? Prostě ten den odešel jeden člen ze skupiny. Byl to Zayn.. Zayn Malik, ten s úžasným hlasem, výškami, stylem.. Když mi to napsala kamarádka...... v tu chvíli se zastavil celý svět, všechno kolem mě přestalo existovat a já nemohla popadnout dech. Bylo to něco strašného, hned jsem s pláčem běžela za mamkou a řekla jí co se stalo. Poté jsem volala s kamarádkou a chodila cca půl hodiny do kolečka po dvoře. Byla jsem z toho úplně vedle.. v noci kolem 1:00 jsem se probrala zpocená a podívala se na mobil jestli ej to pravda byla.. Čtvrtek byl hrozný, vůbec jsem se s nikým nebavila, pořád jsem měla slzy v očích a nic jsem neříkala, neměla jsem náladu. A překvapilo mě, že i když spolužáci moc 1D nemusí, pomohli mi a povzbudili. V té chvíli jsem na žádný koncert nechtěla, prostě bez Zayna nikam!!! všichni mě přemlouvali a povzbuzovali. O týden později jsem se dozvěděla, že to Zayn asi trošku nafingloval aby mohl odejít, kvůli sólo kariéře.. Tehdy jsem si řekla "Kašlu na to, já si to užiju! Musím povzbudit ty 4 nejlepší kluky, to oni mě tu podrželi, tak teď já je."   

Středa - 10.6. 2015 (den D)

Cca 7 měsíců jsem čekala, odpočítávala dny. Psala si je nejprve na ruku a pak na papír. Na koncert se mnou měla jet i kamarádka, která 10.6. ráno v 7:35 přijela k nám a v 8:00 jsme jeli s mamkou, kamarádkou, taťkou a strejdou do Vídně. Cestou jsme si užili spoustu srandy a byly jsme úplně nedočkavé (až na mamku :'D). Na parkoviště jsme dojeli cca ve 12:15 (ještě jsme se zastavovali v nákupáku jménem METRO - něco jako MAKRO.) Najedli jsme se toastů a já si ještě vyfotila pohled z parkoviště.


(to bylo jen z boku, to nebylo to hlavní)
 

 

 





Zde jsem si koupila vlajku. Tyto stánky byly všude, i stánky s občerstvením a záchranáři atd.. ;)

 
 Poté jsme šli do fronty a čekaly.. a čekaly... a čekaly.. až jsme dostaly červený pásek. :3 (kamarádka šla do zelené zóny, tak měla zelený) A pak jsme zase čekaly, až nás pustí dovnitř. Bylo teplo, ale my jsme naštěstí byly docela ve stínu ale i tak.. 3 hodiny ve frontě.. :P


                                      



Na stadion pouštěli v 15:30 a VIP ve15:00. A když nás pouštěli dovnitř tak to bylo šílené!!! Všichni se nehorázně tlačili, kabelky padaly, mobily atd.. A holky přetrhaly pásky, takže se udělal jeden velký chuchvalec lidí, PROSTĚ HRŮZA!

Stadion: Ernst-Happel-Stadion

Dovnitř jsme se  dostaly v 16:15 a musely jsme si koupit pití. Litr studené vody nás vyšel cca na 350 Kč, což bylo něco nehorázného. Ale měly jsme strašnou žízeň, takže nám nic jiného nezbylo.. Teda ještě jsme měly ve vaku fruka, ale ty jsou sladká, takže nic no.

Čekaly jsme na předskokany, ale to už jsme seděly na zemi a pily a hrála nám do toho hudba. Takže už nás čekalo jen to krásné. Stadion se začínal zaplňovat. ;)

                         



  STAGE


 I když se to nezdá, tak jsem stála poměrně v předu a blízko mola. :3

 
 

 
Líbilo se mi, jak si lidé pomáhali. :3 Prostě někdo si koupil tu drahou vodu, napil se a poslal to někomu dál ať se napije a pořadatelé udělali to samé. Jedna holka za námi omdlela, tak jsme jí dali fruko a ona pořád děkovala. :))

V 18:30 začali zpívat předskokani. Jmenují se McBusted  (Bohužel mi nejde přidat video. :/ ) Byli opravdu dobří a já v té chvíli začala plakat, protože jsem věděla, že za chvíli přijdou kluci. Jedny Němky se mě ptaly, jestli mám mnoho emocí a odkud jsem a oblíbený člen atd.. ;)

 
 
 



Samozřejmě to by nebyli One Direction kdyby neměli zpoždění, ale mě to vůbec nevadilo. :3 No dobře, bála jsem se, že někdo z nich nepřijde nebo že se jim něco stalo atd.. Ale pak jak začala hrát znělka, tak jsem byla totálně v p*deli. :3 :D (To vám sem taky bohužel nepřidám. :/ )

Když se za mlhou objevili kluci tak já společně s celým stadionem začala totálně ječet a brečet. Byl to ten nejkrásnější a nejdokonalejší pocit v mém životě. ♥♥♥♥ Prostě něco nepopsatelného, to by jste museli zažít. :') (btw. Vůbec nebrečím. :D :'o) Mamka nahrávala protože já byla totálně mimo, byla jsem tak šťastná a volná, mohla jsem si dělat co chtěla, na nic jiného jsem nemyslela, prostě něco nepopsatelného. ♥ Poté mi mamka dala mobil a mě se tak nehorázně klepaly ruce, že mi málem spadl mobil, ale jinak v pohodě. :D

Když přišla na řadu má nejoblíbenější písnička od nich.. LITTLE THINGS .. tak jsem myslela, že je to sen a že už třeba ani nežiju. Chodili kolem mě, ti které tak zbožňuji.. Když ji začali hrát, tak jsem začala tak strašně moc plakat, že to nebylo ani možné, ne hystericky, ale prostě.. ŠTĚSTÍM! Říkala jsem si "Teď tu písničku hrají mě, jen a pouze mě! Už to není jen přes počítat, už je to naživo." Když zpíval ten dav s kluky (i já) tak to bylo srdce rvoucí. ♥

 
 
 
 
 
Takový ten pocit, když  víte že už bude poslední písnička, ale nechcete aby to skončilo. Chcete vrátit čas a užít si to celé od začátku. :'/ :) Když se kluci rozloučili a odešli, tak všichni začali plakat, objímat se. Já se rozplakala a začala mamince děkovat, za to že to pro mě udělala. Že to semnou zvládla. Ještě jednou moc DĚKUJI. ;) Poslední co se mi vybavilo, než jsme vyšli ze stadionu bylo "Já je opravdu viděla, splnil se mi sen.. Šla jsem si za svým snem a dokázala to!". PROSTĚ JSEM BYLA TEN NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ!!! ♥♥♥♥

 
 
 
 
 

Co proto udělat?

Víte.. Ono nestačí jen sedět na zadku a čekat až se něco stane a nebo to za nás někdo udělá! Tohle jsem dělala já a zjistila jsem, že je to blbost. -_- Pokud se Vám naskytne nějaká šance, tak ji chyťte za pačesy a jděte do toho ať to stojí co to stojí! :) Mě to taky stálo hodně úsilí, musela jsem si vše domluvit, zařídit a odstát. :) (Rodiče mi ty lístky zaplatili k 15. narozeninám)
 
Tak pokud si chcete ten sen opravu splnit, tak mu jděte naproti, pomozte mu se k Vám lépe dostat. Jak se říká "Bez práce nejsou koláče. Zadarmo ani kuře nehrabe."
 
Taky jsem nevěřila, že se stane.. a hele.. ono se mi to splnilo.. :3 Nikdy opravdu NIKDY jsem nevěřila, že se sny splní a ono to opravdu funguje... ♥
 
          --------------------------------------------------------------------------------------------------------
                 Ahoj, tak tohle byl trošku delší článek ode mne a na další se těžte ve středu. ;)
 
*BNG*


2 komentáře:

  1. ..to je tak úžasný..číst to zpátky, když si vzpomínám jak si se těšila nějakých 120 dnů předem a pak najednou týden, pár dní ,.. . :3 bylo super tě pozorovat jak si šťastná :)

    bookofallpossible.blogspot.cz
    *M*

    OdpovědětVymazat
  2. Chci to zpět.. :3 Tu radost, štěstí, svobodu, slzy, vše.. teď už jsou jen vzpomínky.. :) Doufám, že si to příští rok zopakuji. ;)
    *BNG*

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! :3